Co je to NFC?

Doba se zrychluje a technologický vývoj nás žene stále vpřed. Naše životy nyní mimo jiné zjednodušuje také technologie NFC. Je součástí už většiny telefonů, ale můžeme ji snadno přenést i k sobě domů. O co se jedná a jak na to? Čtěte dále!

Co to je to NFC?

NFC, neboli Near Field Communication (komunikace v blízkém poli), je technologie pro přenos dat mezi dvěma zařízeními na vzdálenost několika centimetrů. Pracuje na frekvenci 13,56 MHz a navazuje na starší bezkontaktní čipové karty, se kterými je zpětně kompatibilní — proto telefon s NFC přečte i firemní přístupovou kartu nebo kartu na MHD.

Jedna věc se o NFC často píše špatně: rychlostí Bluetooth nepřekoná. Přenáší 106 až 424 kilobitů za sekundu, zatímco běžné Bluetooth zvládne jednotky megabitů. Rychlé je na něm něco jiného — navázání spojení. Zatímco Bluetooth se páruje a potvrzuje, NFC je hotové ve chvíli, kdy se zařízení dotknou. Proto se taky používá hlavně na krátké povely a na předání informace, ne na přenos souborů.

Jak NFC funguje?

NFC funguje na principu krátkých rádiových vln a spustí se při dotyku či přiblížení dvou zařízení. Má velmi malou spotřebu.

Zajímavější než rádiové vlny je ale to, že jedna strana nemusí mít vůbec napájení. Čtečka (typicky telefon nebo platební terminál) vytváří magnetické pole a tím napájí protistranu — nálepku, kartu nebo visačku, ve které není baterie ani drát. Odtud ta vzdálenost pár centimetrů: dál už pole na rozsvícení čipu nestačí.

Telefon umí všechny tři režimy: chovat se jako čtečka, tvářit se jako karta (to se děje při placení) a vyměnit si data s druhým telefonem.

K čemu je NFC dobré?

Na tomto principu fungují všechny typy bezkontaktních plateb, jako jsou NFC platby Apple Pay, Google Pay a tak podobně. Technologie se také může využít ke zrychlení Bluetooth spojení, k připojení sluchátek nebo třeba k rychlému sdílení užitečných dat, jako například kontaktů nebo hesel k Wi-Fi.

Je placení telefonem bezpečné?

Při placení neposílá telefon do terminálu číslo vaší karty. Místo něj se používá token — náhradní číslo vygenerované pro vaše konkrétní zařízení, ke kterému se při každé platbě přidá jednorázový kód. Kdyby někdo takovou transakci odposlechl, nemá z ní co použít: číslo platí pro jedno zařízení a kód pro jednu platbu.

K tomu se platba potvrzuje odemčením telefonu, takže ukradený telefon sám o sobě k placení nestačí. V praxi je placení telefonem bezpečnější než placení samotnou kartou, u které se vyšší částky potvrzují PINem a nižší vůbec.

Obava z „okradení přes NFC v tramvaji" bývá přehnaná: útočník by musel mít platební terminál, dostat se čtečkou na pár centimetrů od telefonu a transakce by vedla na dohledatelný účet. Opatrnost dává větší smysl u bezkontaktních karet v peněžence, kde není potřeba nic odemykat.

Jak můžu NFC využít v každodenním životě?

Dnes má skoro každý NFC v mobilu. Na výběr je NFC Apple, NFC Android i Xiaomi s NFC, a více. Technologie na rozdíl od Bluetooth umožňuje využití pasivních bodů, tzv. NFC tagů. Jedná se o malé čipové nálepky, kam se jednoduše pomocí aplikace (NFC Reader nebo NFC Actions) dá nahrát určitý sled dat. Po přiložení vašeho telefonu k nálepce se data automaticky přenesou. Tyto tagy nepotřebují napájení.

Co se dá do tagu uložit

Nálepky se prodávají po několika korunách a liší se hlavně kapacitou — běžné typy pojmou pár set bajtů, dražší necelý kilobajt. Na text to stačí bohatě, protože se do tagu neukládá obsah, ale pokyn.

Co se používá nejčastěji:

• nálepka u postele, která zapne budík a ztlumí telefon,
• nálepka v autě, která spustí navigaci a zapne Bluetooth,
• tag u vchodu, který přepne telefon do režimu Wi-Fi doma,
• visačka na klíčích nebo na kufru s kontaktem pro nálezce,
• nálepka u routeru s heslem k Wi-Fi pro návštěvy.

Tag jde většinou přepsat, takže se dá použít znovu. Levnější typy se dají i uzamknout napevno — hodí se to tam, kde by přepsání vadilo.

Jak zjistím, jestli NFC v telefonu mám

U iPhonu je NFC od modelu 6 a nic se nezapíná; placení se nastaví v aplikaci Wallet, čtení tagů funguje samo. U Androidu najdete přepínač v Nastavení → Připojená zařízení → NFC nebo stačí v nastavení vyhledat „NFC“. Když ho tam nenajdete, telefon ho nemá — doplnit se nedá, je to hardware.

Anténa bývá na zadní straně, obvykle v horní polovině. Když přiložení nefunguje, zkuste telefonem po terminálu nebo nálepce pomalu popojet; silný kryt nebo kovová destička na magnetický držák do auta signál utlumí.